čau-čau
31. 1. 2007
je starobylé plemeno, první vyobrazení se zachovala v Číně a pocházejí z doby před 3 000 lety. Jméno vzniklo z kantonského výrazu "chow"= jídlo, z čehož se odvozuje, že tito psi byli chováni jako potrava. Není to však pravda, protože ve skutečnosti sloužili jako lovečtí psi císařům. Při dvoře madužské dynastie se jich chovaly tisíce. Do Evropy byl čau čau dovezen až v roce 1887 a byl zde vyšlechtěn do současné podoby výstavního psa s dlouhou, bohatou srstí. Díky hlubokým kožním záhybům v obličeji nezapře příbuznost se šarpejem (včetně modrého jazyka). Čau čau je rezervovaný, sebevědomý a svérázný pes jednoho pána, kterého si sám zvolí a dobrovolně poslouchá. Násilím s ním nikdo nic nesvede, je velice tvrdý. Vůči dětem je zdrženlivý, ale pokud si na ně zvykne, je naprosto spolehlivý. Vyžaduje pečlivou výchovu a dobrou socializaci, protože si udržel svůj lovecký pud těžké lajky. Za hlasitého vydávání rád pronásleduje zvěř. Je silný, při špatném vedení může být agresivní. Čau čau je odvážný a tvrdohlavý, nesnáší násilí a fyzické trestání. Pro svého pána však udělá vše. Vůči cizím lidem je nedůvěřivý, nedá se od něj čekat přátelské chování. Není ale nebezpečný, pokud nemá pocit, že někdo jeho rodinu ohrožuje. Je-li napaden, bojuje tvrdě a neustoupí za žádnou cenu. Vypořádá se i s velkým psem. Dlouhosrstý typ potřebuje důkladnou péči o srst a o kůži.
Výška: pes 48-55 cm, fena 45-50 cm
Hmotnost: 25-28 kg
Srst: u krátkosrsté variety bohatá, hustá, odstávající, jakoby plyšová; u dlouhosrsté bohatá, rovná a odstávající, s jemnou, vlnatou podsadou
Zbarvení: jednobarevné černé, červené, modré, plavé nebo krémové, popř. bílé stínované
Časté nemoci: dysplazie kyčelního kloubu, kožní nemoci, entropium
Pro zkušené chovatele